16.) Vesmír jako vír, nebo něco pro astronomy...

Pohled na vesmír zboku:

Všech 12 vesmírů se otáčí kolem svého středu. Podobně jako vodní nebo vzdušný vír.

Energie vodního víru se rozplyne v hloubce pod hladinou. Energie vzdušného víru se rozplyne v atmosféře Země.

Energie rotujícího vesmíru se nemůže rozplynout žádným směrem. Vesmír je ze všech stran uzavřen gravitací a dalšími energetickými silami, které zatím neznáme.

Při pohledu na „zvláštní tvar vesmíru“ zboku je více než jisté, že kromě gravitace a odstředivé síly tam musí působit i další energetické síly, které zatím čekají na objevení. Co se tedy v tomto uzavřeném „vesmírném víru“ děje?

Nejrychleji se pohybují galaxie ve spodní části vesmíru, kde je jeho průměr nejmenší. Jak se směrem nahoru průměr vesmíru zvětšuje, rychlost galaxií rotujících kolem pomyslné osy vesmíru se zmenšuje. Nejpomaleji se pohybují galaxie v horní, tedy v jeho nejširší části.

Odstředivá síla „tlačí“ galaxie ze spodní části vesmíru směrem nahoru kolem jeho „šikmých bočních stěn“. Ty galaxie, které již nahoře jsou se posouvají pod jeho horní obloukovou část od okrajů vesmíru k jeho středové ose. Docela do středu se však nedostane ani jedna, protože už dříve začnou klesat přes střed vesmíru směrem dolů. Když se dostanou do jeho spodní části, všechno se zopakuje. Takto „cestují“, a zdá se, že i navždy cestovat i budou, galaxie ve všech dvanácti vesmírech.

Uvedený pohyb galaxií ve vesmírech zaručuje, že se budou navždy „dokonale promíchávat“. Díky takovému pohybu se mohou vedle sebe ocitnout galaxie, které byly někdy na opačných koncích vesmíru vzhledem k jeho pomyslné středové ose.

Z předchozích řádků vyplývá, že některé galaxie se od nás vzdalují, některé se k nám přibližují, nebo si od nás udržují stejnou vzdálenost. Všechno však trvá jen určitý čas, a pak se to změní. Na naše pozemské poměry je však tento čas tak dlouhý, že změnu pohybu vzdálených galaxií vůči nám nikdy nebudeme schopni postřehnout.