9.) Očistec
To, co bible popisuje jako „peklo“, to je na obrázku střední sloupec šedé barvy. Je to oblast negativní duchovní energie. Součástí „pekla“ je „očistec“. Na obrázku jsou to oblasti „H“ a „I“. Do „očistce“ se dostanou duše, které byly během posledního života na Zemi, podle duchovních zákonů Univerza, „více špatné než dobré“. Když se duše po smrti člověka dostane do oblasti „H“, je téměř jisté, že se po určité době opět vrátí na Zemi. V tomto prostoru „uvíznou“ duše, které si postupem času uvědomí kdo jsou, kde jsou a proč jsou právě tady. Tyto duše mají výčitky svědomí z toho, co špatné v posledním životě na Zemi udělaly. Nebo neudělali, i když to udělat měli či mohli. Oblast „H“ si „přitáhne“ citlivé a inteligentní duše, které se na Zemi v důsledku různých nepříznivých životních okolnosti dopustily špatných skutků. Takových skutků, které je nyní trápí tak, že nedokážou na ně zapomenout. Snaha odčinit jimi způsobené zlo je tak silně poutá k pozemskému životu, že téměř všechny duše z tohoto prostoru se opět vrátí do lidského těla a přežijí další život na Zemi. Duše v oblasti „H“ si neuvědomují, že aby zachránili svou individualitu a svou existenci, že musí přežít další život na Zemi. Oni jsou tak soustředěny a upnuty k odčinění zla, které v posledním životě na Zemi způsobily, že právě tyto jejich výčitky svědomí a snaha odčinit jimi způsobené zlo je vrátí na Zemi. Tím se v podstatě „zachrání“, neboť z pozemského života se následně mohou dostat do „nebe“. Duše, které si po smrti člověka přitáhla oblast „I“ jsou na tom hůře. V těchto prostorách „očistce“ uvíznou ty duše, které napáchaly na Zemi v posledním životě podstatně více zla než duše z oblasti „H“. Navíc – nemají žádné výčitky svědomí v souvislosti se zlem, které napáchaly v posledním životě v lidském těle na Zemi. Právě to se jim může stát osudným. Jsou apatické a lhostejné k situaci, ve které se nacházejí. Málokterá z nich si uvědomuje, že se nachází v nejrizikovější duchovní oblasti Univerza. V té oblasti, ve které se definitivně rozhoduje o existenci či zániku té či oné duše. Že se nachází na rozhraní bytí a nebytí. Pokud si to některá duše i uvědomuje, tak u ní většinou převládne lhostejnost nad pudem sebezáchovy. |
|||