12.) Duchovní aura Země - pokračování

Ministrem školství byl v letech 1998 - 2002. Od té doby přešlo 20 let. A výsledek? Žádný. Spokojeně si tedy i nadále na Slovensku vychováváme NEUROTICKOU GENERACI!!!

Zmíněný znalecký posudek dávno zapadl prachem. Jsem přesvědčen, že žádný další ministr školství, po Ftáčnikovi, o tomto posudku ani nevěděl, a neví do dnes.

Jakou duchovní energií tato neurotická generace, v dnešním dravém kapitalistickém světě, přispěje do aury Země? S vysokou převahou negativní!!!

Nemoci a úrazy. Kolik lidí na světě trpí kvůli nemocem a zraněním? Zároveň s nimi trpí i jejich příbuzní. Pokud kvůli tomu chybí na pracovišti, i tam vznikají problémy a stres.

Jsme barbaři. Dnešní doba je dobou paradoxů. Na jedné straně jsou lidé schopni poslat družice na konec Sluneční soustavy, na straně druhé nemáme dost peněz ani na ekologické zpracování odpadu. Mnoho lidí má v oblibě zvířata, ale nový rok vítá střílením pyrotechniky. Vědí, že tím ubližují vlastním zvířecím mazlíčkům, ale protože jsou barbaři udělají to bez výčitek svědomí.

V některých částech světa stále existují nelegální zápasy kohoutů a psů. Býčí zápasy ve Španělsku jsou naproti tomu legální. Nebo tak nevinný kapr na vánoce. V kolika domácnostech těmto rybám za živa „inteligentní lidé“ odřezují hlavy? A to raději nevzpomínám detaily z asijských tržišť, kde vám rovnou před očima zabijí psa, odříznou mu hlavu a pak vám ho prodají, abyste ho doma snědli. To nelidské a nehumánní je zejména to, že o 2 metry vedle jsou v kleci natlačeny další psy, kteří se na to dívají. Jejich myšenky vyprodukované strachem a nemožností útěku před „veřejnou popravou“ se však neomylně přenesou do duchovní aury Země.

- A mimozemšťané je tam najdou.

Je hanbou lidstva, že existují lidé, kteří se přijdou dobrovolně dívat na utrpení zvířat. Navíc ještě za to i zaplatí, protože si musí koupit vstupenku. Tato duchovní spodina lidstva přispívá do aury Země tím nejhorším, čím se do ní přispět dá!!! Zbytečné utrpení zvířat v soubojích se totiž v civilizovaném světě nedá ničím ospravedlnit. Absolutně ničím.

Téma nehumánního chování lidí ke zvířatům na Zemi by se dalo rozepsat i do samostatné knihy. Stačilo by zmínit velkochovy některých druhů zvířat a jejich nehumánní převoz na lodích a kamionech, někdy i na vzdálenost tisíců kilometrů. Nebo to, v jakých stísněných prostorách, a tedy i ve stresu, musí přežít svůj krátký život, dokud se dostanou na náš talíř. Mnoho lidí by tuto knihu nedočetlo. Už po prvních stranách by citlivějším lidem přišlo špatně, az některých by se možná stali i vegetariáni. Teď ale zpátky k lidem.

Dalo by se ještě hodně popsat o závisti, nenávisti, neprajnictví, žárlivosti, chamtivosti, záludnosti, prospěchářství a mnoha podobných vlastnostech lidí, které jsou vlastně „nemocmi duše na Zemi“. Také by se o tom dala napsat celá kniha. Podstatné je, že kvalita, a tedy i krása duchovní aury naší Země je na začátku 21. století hluboko pod úrovní civilizovaných tvorů. Velmi hluboko!